Obsah
Rumunsko. Že tam není nic zajímavého? Opak je pravdou. Tato méně navštěvovaná evropská země si nese staletí zajímavé historie a naprosto úchvatné přírodní úkazy. Důkazem toho je také solný důl Salina Turda, který spojuje návrat do minulosti s přímo pouťovou zábavou. Co tu na vás čeká?
SHRNUTÍ:
- Důl Salina Turda se nachází v Rumunsku u města Kluž a je největším muzeem solných dolů na světě.
- Sůl se zde těží již od starověku a svého času důl zásoboval třetinu Evropy. Uzavřen byl na začátku 20. století, následně se z něj stal úkryt civilistů za 2. světové války, skladem zrajících sýrů a nakonec muzeem a zábavním parkem či léčebným střediskem v jednom.
- Projít si můžete štolu Františka Josefa, kde se skladovaly sýry, Josefův důl s úžasnou ozvěnou, Rudolfův důl se zábavním parkem, Tereziin důl, kde se můžete plavit po solném jezeře, případně i Gizelin důl, který slouží jako léčebné zařízení využívající haloterapii.
Obecné informace
Pokud se vydáte do Rumunska do župy Cluj, v níž leží město Kluž, neobjevíte zde jen autentický transylvánský venkov, ale také unikátní důl Salina Turda, který je jedním z nejnavštěvovanějších míst v této zemi. Důl, jenž se rozkládá celých 100 metrů pod zemí, dokonce Business Insider v roce 2013 vyhlásil za nejkrásnější podzemní místo na světě.
Toto největší muzeum solných dolů na světě v sobě však skrývá mnohem více než „jen“ ukázky těžebních technik a sály doslova obalené solí, z jejichž stropů se spouští působivé krápníky. Před několika lety zde byl zbudován unikátní zábavní park, kde si budete moci užívat nekonečné zábavy. Kdo by nechtěl okusit podzemní výhled z ruského kola nebo si zahrát ping pong pod stalagtity?
Salina Turda je specifická také tím, že se zde nikdy nepoužívaly výbušniny a sůl se dolovala ručně nebo strojově. Některé používané stroje si tak můžete prohlédnout v muzeu – většina z nich byla opravena, a některé dokonce zprovozněny.
Historie
Solný důl je funkční již od starověku, nejspíše od 2. století, první zmínky o něm však pocházejí ze 13. století, a to z uherských úředních dokumentů. Během neskutečně dlouhého fungování, které trvalo až do roku 1932 se tu vytěžily neuvěřitelné 3 miliardy tun soli, přičemž ve středověku solil zdejší nerost chléb skoro třetině domácností v Evropě.
Až do 19. století se tu těžila sůl ze 3 studní se jmény Josef, Tereza a Antonín. Čím hlubší ale byly, tím náročnější bylo dostat se ze štol zpět na povrch, a tak vznikla nová štola se jménem Franc Josef, která je skoro kilometr dlouhá. Ve 20. století pak byl důl opuštěn, kromě období, kdy jej využívali sýraři ke zrání sýra, pro což je zdejší slané klima ideální, a také v průběhu druhé světové války, kdy se v něm ukrývali civilisté. Pro veřejnost byl otevřen na začátku 90. let, a to jako centrum haloterapie i atrakce pro turisty. Svou současnou velkolepou podobu však získal důl Salina Turda až v roce 2009 díky nákladným renovacím.
Co vás v dole čeká?
Zážitek začíná již před vstupem do solného dolu, kde si můžete pochutnat na rumunských delikatesách ve vyhlášené místní restauraci nebo se vykoupat na koupališti se slanou vodou a minerálními bazény. Samotná návštěva dolu Salina Turda je odhadována cca na 3 hodiny, které využijete skutečně naplno.
Budete sestupovat nebo sjíždět obrovským výtahem do nitra hory, projdete se působivou štolou, poučíte se o technikách těžby, projedete se lodičkou po jezeře, nakoupíte suvenýry a povozíte se na atrakcích, zatímco se vám nad hlavou budou tyčit dechberoucí krápníky, které každoročně vyrostou o celé 2 cm, a cokoliv kovového se bude lesknout třpytivými solnými krystalky. Z toho důvodu je ovšem většina zdejších konstrukcí dřevěná, aby se předešlo nevyhnutelné korozi.
Štola Františka Josefa
Během prohlídky dolu se projdete skoro kilometr dlouhou štolou Františka Josefa, která je branou do nitra hory. Vznikla v letech 1853–1870 za účelem usnadnění a zlevnění povrchové dopravy soli. Dříve se sem sůl dopravovala nejprve v pytlích uložených na koních, od konce 19. století pak pomocí vozů tažených koňmi.
Právě zde po ukončení činnosti dolu uzrával sýr místních sýrařů. Třeba ještě zachytíte slabou vůni poukazující na tuto lahodnou pochoutku, která se zde skladovala několik desetiletí.
Josefův důl
Důl Iosif, který byl pojmenován podle císaře Josefa II., najdete hned vedle galerie či štoly Františka Josefa a tvoří jej kuželovitá komora vytesaná 112 metrů pod zemí. Prohlédnout si ho můžete pouze přes balkony vyhloubené v soli, které se nacházejí na úrovni dopravní štoly.
TIP: Jelikož je důl trochu stranou od ostatních důlních bodů, je zde velmi silná ozvěna, díky níž si tento prostor vysloužil přezdívku „echo“ sál. Vyzkoušejte si v prostoru zavolat a počítejte, kolikrát se vám zvolání ozve nazpátek. Údajně můžete napočítat až 20 ozvěn!
Rudolfův důl
Rudolfův důl, který byl pojmenován na počest rakouského prince Rudolfa a který je o něco menší než důl Terezin, je posledním místem, kde se těžila sůl. Spatříte tu až 13 pater důlní těžby, které jsou označeny roky, kdy se každé z nich otevřelo, také až 3 km dlouhé krápníky, ale především onen pověstný zábavní park.
Úžasně osvětlený prostor skýtá minigolf, bowling, panoramatické ruské kolo vysoké několik desítek metrů, sportoviště jako třeba stoly na ping pong apod., dokonce i dětské hřiště a nechybí ani amfiteátr se skvělou akustikou a s vyhřívanými sedadly, kde si budete moci vychutnat neskutečný zážitek z hudebních a divadelních představení. Nechybí ani stánek se suvenýry, kde si pak budete moci zakoupit památku na tento jedinečný zážitek.
Projít se také můžete po dřevěném ochozu, z něhož je dechberoucí výhled do Tereziina dolu a u tzv. Schodiště boháčů se nachází ve skále vytesaná kaple s oltářem. Je to zkrátka zážitek, kde zažijete opravdovou myriádu aktivit.
Důl Terezia
K tomuto kuželovitému nebo také zvonovému sálu můžete sestoupit rovnou z Rudolfova dolu. Má opravdu impozantní rozměry, kde najdete solný vodopád, působivé krápníky solné výkvěty, ale především neskutečné solné jezero s ostrůvkem uprostřed, díky němuž si zde budete připadat jako Brendan Fraser ve filmu Cesta do středu země. Důl Terezia je nejstarší důlní dílo v celém solném dole Turda – sůl se tam těžila od roku 1690 do roku 1880.
Ostrov v jeho středu tvoří zbytky nízkoprocentní soli, která se tu hromadila od 19. století, kdy zde byla ukončena těžba. Dojít k němu můžete po dřevěných mostcích, nebo se k němu plavit na půjčené lodičce a užít si výhled na okolní nádheru z některého z dřevěných odpočívadel a altánků nebo obdivovat zdejší budovy připomínající vesmírnou stanici. Už jen samotná plavba po podzemním jezeře je však zážitek na celý život.
VĚDĚLI JSTE?: Díky obsahu soli je voda v jezeře výrazně hustší, a tak si během veslování na pramičce pořádně potrénujete svaly – technika plavby je totiž kvůli její hustotě výrazně odlišná od té, na jakou jsme zvyklí.
Důl Gizela a haloterapie
V severovýchodní části dolů se nachází důl Gizela a technické místnosti, jenž je menší než ostatní jeho sousedé, jelikož zde byla těžba soli nedlouho po jeho otevření zastavena a dnes slouží jako léčebna s haloterapií. Turisté se proto do tohoto solného dolu, který se nachází cca 15metrů nad štolou Franze Josefa, nepodívají.
Pokud tento prostor chcete navštívit, je třeba se zde léčit tzv. haloterapií, což je léčba solí a slaným vzduchem, kdy pacienti inhalují solné mikročástice. Léčí se zde především alergici, astmatici a pacienti s respiračním onemocněním, jelikož prostor vlastně slouží jako alternativa solných jeskyň, které jsou oblíbené po celém světě.
Další prostory
Dlouhé důlní schody vás zavedou do sálu „Crivac“, kde se poučíte o těžbě soli a můžete si stopy tohoto procesu přímo osahat. Najdete tu rumpál se svislou osou, známý jako „crivac“, „koňský mlýn“ nebo „gepel“. Zdejší crivac je jediným strojem tohoto typu ze všech solných dolů v Evropě, který se dochoval na místě, kde byl provozován.
Dále se podíváte do tzv. „Registy chamber“ nebo také spisovny, kam se také dostanete po Schodišti boháčů, po němž sem sestupoval i císař František Josef a které vede do Tereziina a Rudolfova dolu. Nakonec se projdete ještě těžební šachtou „Extraction shaft chambre“, která spojuje Galerii Františka Josefa a Rudolfův důl . Je hluboká 87 m a je rozdělena na 3 části: dvě určené pro dopravu soli vytěžené v Dole Rudolf a část, kde jsou schody sloužící k pohybu pracovníků. Dodnes se zde dochovala stará dřevěná kladka, která se používala při hloubení šachty.
Zažijte s TUI nezapomenutelné dobrodružství v Rumunsku
Že vás nenapadlo, že byste v Rumunsku mohli prožít skvělou dovolenou? Se zájezdy z nabídky TUI si ji opravdu vychutnáte. Poznáte neprobádaná místa, vrátíte se do minulosti a zrelaxujete se v místních lázních. Co víc si přát?
LIDÉ SE TAKÉ PTAJÍ:
Jaké je v Salina Turda vstupné?
Od pondělí do pátku zaplatí za vstup dospělí 70 lei a děti či senioři 45 lei. O víkendu je pak cena pro dospělé 85 lei, pro děti a seniory pak 55 lei. Můžete si také připlatit za návštěvu po otevírací době, za průvodce, návštěvu dolu Gizela nebo třeba profesionální focení. Některé atrakce jako půjčení lodiček či ruské kolo jsou pak také za malý příplatek.
Kde zaparkovat v Salina Turda?
Přímo u dolu je placené parkoviště, které je dostatečně rozlehlé, a tak nemusíte mít strach, že zde nezaparkujete. Cena parkování je 10 lei na hodinu.
Jak je Salina Turda daleko?
Do dolu se dostanete z města Kluž, které se nachází 30 km od dolu. Do Kluže se z Prahy dostanete letadlem, vlakem nebo autem. Cesta z Prahy do Kluže trvá autem přibližně 10–12 hodin, kdy překonáte vzdálenost cca 1000 km.
